Vstát o hodinu dřív, udělat si fresh a zacvičit jógu. Já? Prosím??

Miluju spánek. Ráda chodím pozdě spát, a ideálně – pokud práce dovoluje – pozdě vstávám. Ovšem o pomalém pohodovém vstávání rozhodně nemluvím. Většinou se jedná o typické posouvání budíku o 10 minut, o 10 minut, noo, tak ještě aspoň o 5 min… ještě v leže vymýšlím, co si obleču … ještě 5 minut .. však můžu jít nenamalovaná … kafe si koupím po cestě… Mnozí z vás jistě znají …

Ani nevím, kdy nastal ten zlom, kdy mě začalo štvát, že do práce vždy doslova DOLETÍM na minutu přesně, s vyplazeným jazykem, polonaštvaná, uhoněná – a to den teprve začíná!

Ano, četla jsem již dřív o všech těch úspěšných lidech, kteří ráno vstanou a cvičí a jaký mají den skvělý… Občas jsem taky zkusila vyběhnout a pečlivě nastajlovaná probíhala kolem ostatních. Jéé, jak jsem byla na sebe pyšná, když jsem míjela ostatní běžce, se kterými jsem si vyměnila vševědoucí úsměv: „jo, my jsme dobří, ráno běháme, na rozdíl od těch líných spáčů“ a hned vzápětí nemohla popadnout dech, protože přiznejme si to, vyběhnout jednou za dva měsíce vám kondičku nevytvoří. Jak nespravedlivé.

Nevím, kdy jsem se přestala soustředit na to, jestli mám čtverečky na břichu a zadek dvacetileté volejbalistky (noo, tak občas o tom pořád v koutku duše sním) a chci mít hlavně protažené tělo, pružné, bez bolesti. Vyrovnanou mysl, mnohem lepší koncentraci po celý den a dobrý pocit sama ze sebe. Ne, nestala jsem se asketickou jogínkou. Jen vím, že ráno vstát dřív a třeba tu hodinu života navíc věnovat sobě, svému tělu a mysli, stojí rozhodně za to.

Pokud byste chtěly tip, jak začít a naučit se základní pozice a dýchání, a hlavně, získaly ten správný návyk ráno vstát a chvíli věnovat sama sobě, zkuste tuto 30 denní výzvu na kterou jsem narazila díky kamarádce: http://www.spojujenasjoga.cz/30-denni-joga-vyzva/.

Jen si představte, že nepobíháte splašeně po bytě s rohlíkem v jedné ruce, kabelkou v druhé, kafe nemusíte kopnout studené už oblečená v bundě a po cestě do práce se nemusíte stresovat, co jste zapomněla, a co zase nestíháte.

Může to být celkem pohoda, dát si vařit čaj, odcvičit 30 minut, mezitím má čaj ideální teplotu k pití, v klidu se můžete převléct, dát si snídani a kávu a hlavně: usmívat se nad tím, že jo, jsem vážně dobrá, vstala jsem a hned se nastartovala na den pozitivně. A když se lépe cítíme, přicházejí do našeho života samé lepší věci. 😉

Namasté <3

B.

 

P.S.: Vy pravidelní běžci, klobouček! A jen pro jistotu připomínám běžecké pravidlo: nikdy se neotáčejte za tou holkou, která právě s úsměvem proběhla kolem vás. Ta totiž hned vzápětí zastavila a snaží se najít své plíce a trochu vzduchu, jež by jim dala. Ale zadek má určitě pěkný. 😉